Jak souvisí výroba triček s vysycháním Aralského jezera?

Není bavlna jako bavlna

Kateřina Koselová, 21. 12. 2020
Další článek

Když se vás někdo zeptá, z čeho se vyrábí oblečení, bavlna bude nejspíš to první, co vás napadne. Hebká na omak, snadno absorbuje vodu, může se vyvařovat, tedy sterilizovat. To se jen tak s nějakým vláknem dělat nedá. Pokud vás zajímá příběh vlákna, které ještě donedávna vládlo světovému trhu, čtěte dál.

Bavlna je přírodní vlákno. Nepochází tedy z laboratoře nebo z továrny, ale přímo z lůna matky přírody. A co je přírodní, to je pro člověka přirozené, zdravé a prospěšné.

Bavlna je ale mnohem víc, než jen bílé chomáčky na odličovací tampony nebo materiál na výrobu triček. V historii sehrála výraznou roli pro určení dnešní ekonomické podoby světa, ve jménu balvny vyschlo Aralské jezero a současný způsob pěstování bavlny ohrožuje zdraví celých komunit v nevyspělých zemích.

Jak oblečení zamávalo světovými dějinami

Je mnoho důvodů, proč se svět dnes dělí na vyspělý a nevyspělý, na země světového severu a jihu. Na země, kde jsou peníze, vývoj, banky a moc a země, které jsou chudé, ze kterých se čerpá nerostné bohatství a do kterých se odváží náš odpad. 

Zpracování vláken, výroba látek a šití oděvů bylo jedním z nástrojů, jak se světový sever ujal moci na zemi. Začalo to ve středověku Anglickým cechem řemeslníku zpracovávajících vlnu. Cech byl chráněn králem a měl monopol na Anglickém trhu. Aby král ochránil ekonomické zájmy svého lidu, zakázal vývoz nezpracované vlny z Anglie a také dovoz vlněných látek odjinud. To znamená, že tržní hodnota vlněných vláken se zvyšovala v Anglických dílnách a peníze zůstávaly doma. Ostatní země platili Anglii za její látky a Anglie za levno nakupovala od ostatních vlnu, doma jí zpracovala, přidala jí tržní hodnotu a prodala jí ven. Do roku 1571 byl dokonce celý ostrovní národ – kromě šlechty – nucen nosit Anglické vlněné oblečení. A tento proces se opakoval o pár set let později s bavlnou z Indie.

V patnáctém století začala zámořská kolonizace a díky ní se do Anglie začala dovážet levná bavlna z Indie. Byla levná, protože na polích pracovali otroci. To se s tou bavlnou nějak táhne po celá století. Otroctví. Nelidské životní podmínky. Pokud jste viděli film Dvanáct let v okovech, tak si vzpomenete na hrůzy spojené s životem otroků na bavlníkových polích. Tak tedy bavlna se dostala do Anglie, tam z ní udělali látky, tím jí přidali tržní hodnotu a látky prodali na místním trhu i zpět do Britských kolonií. Zpracování bavlny byl dokonce katalyzátor a sponzor industriální revoluce! Podle vyzkoušeného vzorce Anglie zakázala dovoz látek z Indie a svou kolonii systematicky držela slabou a nevyvinutou, aby se všechny peníze shromažďovaly na ostrově v západní Evropě.

Bavlna manipuluje světovou ekonomickou situací

A dodnes je bavlna výrazným manipulátorem světových trhů. Pokud jste viděli briliantní dokument o opravdové ceně našeho oblečení – The true cost – tak víte, že se bavlna pěstuje ve Spojených státech stejně jako se pěstuje v nejchudších zemích světa. Americká vláda poskytuje pěstitelům bavlny dotace. Jejich příjem jde tedy od státu a oni tak mohou prodávat bavlnu na světový trh za velmi malou cenu. Tím se uměle udržují nízké ceny bavlny pro všechny ostatní státy. Z levné suroviny se potom za levno vyrobí oblečení a americká značka si na něj přidá několikanásobnou marži. A tak na tom vyspělý svět zase utrží víc a rozvojové země a jejich farmáři nebudou mít za co nakoupit lepší stroje.

Aralské moře

Koho by to napadlo, že… Bavlněná trička manipulují světovou ekonomikou a nejen to, bavlna výrazně ovlivňuje ekosystémy, ve kterých se pěstuje. Je velmi oblíbená a s nárůstem objemu oblečení, které vyrábíme, narůstá i poptávka po tomto měkkém a příjemném vlákně. Bavlna se tak začala pěstovat i v místech, která neumí přirozeně zajistit její potřeby. Bavlna je totiž velmi žíznivá. Tak žíznivá, že kvůli ní vyschlo Aralské jezero. Možná si tento název pamatujete ještě z hodin zeměpisu. Je to jezero na hranicích Uzbekistánu a Kazachstánu, které bylo tak ohromné, že se mu říká moře. Jenže z řek, které napájely tuto vodní plochu, se začala pumpovat voda na zavlažování bavlníkových polí a jezero začalo pomalu vysychat Dnes z něj zbývá jen pár rozdělených jezírek a rybářské lodě stojící uprostřed pustiny připomínají život, který s vodou odešel.

Zdroj: NASA. Collage by Producercunningham

Nevyčíslitelná cena bavlny

Ačkoliv to možná vypadá tak, že bavlny máme na světě spoustu a bavlněná trička pochybné kvality máme možná na jedno použití, jejich cena je mnohem vyšší, než kolik stojí na jejich cenovce. Ne nadarmo se bavlně přezdívá bílé zlato. V minulém díle o materiálech jsem už zmiňovala, že stejně jako dnešní techniky dolování zlata i pěstování konvenční bavlny zamořuje půdu a vodu jedy.  Zlato se dnes dostává z půdy pomocí kyanidu. Na bavlnu se stříká nepřiměřené množství pesticidů. Nejen že přímo ohrožují místní komunity, způsobují také poruchy vývoje plodu v těle matky a tím pádem rapidní nárůst postižených dětí, které nejsou schopny samostatného života v oblastech, kde se bavlna pěstuje. U dospělých způsobuje mozkové tumory. 

A jako by toho nebylo dost, i bavlna se dočkala genetické modifikace semen. Geneticky upravené rostliny měly odolávat škůdcům bez chemických postřiků, ale neodolaly. Drahá semena a další výdaje spojené s nečekaným nákupem pesticidů způsobily finanční problémy tisíců malých farmářů v Indii, na nichž jsou závislé celé rodiny.

Bavlna z Beninu, jedné z nejchudších zemí světa

Benin je malá země v západní Africe, kde jsem se shodou mnoha okolností ocitla před dvěmi lety a vzhledem k tomu, že Benin je známý produkcí bavlny, setkala jsem se se zástupcem organizace, která bavlnu vykupuje od všech farmářů z celé země. Pokud jsem to dobře pochopila, jedná se o soukromý podnik prezidenta země, který bavlnu výhodně vykoupí a ještě výhodněji prodá na světový trh.  Každopádně jejich zástupce byl velký sympaťák a kromě všemožných informací mi dal i květinu bavlníku, chomáčky nedočištěné bavlny a dvě hrsti bavlníkových semínek, kdybych si chtěla založit vlastní plantáž. 

V Beninu se pěstuje většina bavlny konvenčně. To znamená, že se hnojí chemickými hnojivy a stříká se pesticidy, aby květy přes noc nesežraly brebery. První problém je, že zdejší farmáři nemají informace o tom, co to jsou chemická hnojiva a pesticidy, jaký mají dopad na lidské zdraví a jak se před nimi chránit. V prázdných odpadech od pesticidů skladují jídlo a vodu a tím se přímo vystavují těmto jedům. Jak jsem psala již minule, na bavlníková pole, která zabírají asi dvě procenta světové orné půdy, se spotřebuje asi šestnáct procent světových pesticidů. Je to přeci technická plodina, nejí se a proto může dostat extra dávku a tedy i extra ochranu před škůdci. Jenže v Beninu se ze semen bavlny lisuje olej a používá se na vaření. O důvod víc přejít k pěstování organické bavlny, která tvoří asi jedno procento Beninské sklizně.

Proč je organická bavlna dražší?

Ráda bych sem napsala mou oblíbenou větu: neptejte se, proč je organická bavlna tak drahá, ptejte se, jak je možné, že je konvenční bavlna tak levná! 

Každopádně informace se liší od země k zemi, stejně jako klimatické podmínky, kvalita půdy a spousta dalších faktorů. V Beninu se má situace takto: přírodní hnojiva – hnůj a kompost – jsou dražší než chemická hnojiva. A přírodní postřiky proti škůdcům vyrobené z esenciálního oleje ze stromu Neem jsou dražší než chemické postřiky. To je celé. Výnosy z půdy jsou srovnatelné s konvenční bavlnou. Srážek je v Beninu v období deště dost, takže bavlna v místních podmínkách nezpůsobuje žádné další ekologické katastrofy. Ne, že by tyto informace byly aplikovatelné na celý svět, ale v Beninu to tak je.

Od konvenční bavlny přes organickou až k regenerativní

Zajímalo by mě, zda jste po přečtení tohoto článku motivovaní přejít od konvenční bavlny k organické. Já ji nosím už asi pět let a nic jiného bych si už nekoupila. Nejen, že podporuji přirozené přírodní prostředí bez geneticky modifikovaných rostlin, ale organická bavlna je mnohem příjemnější na dotek i na těle, méně se v ní potím a do mého těla nepouštím žádné chemikálie. Protože – jak jsem již zmínila minule – tělo přes pokožku propustí ledacos, takže mít na sobě chemicky čisté oblečení je důležitý faktor pro naše zdraví. 

Přejít od konvenční bavlny k organické je pro nás spotřebitele otázka jednoho kliknutí. Otázka vědomých nákupů. Pro farmáře je to mnohem náročnější proces. Náklady na pěstování organické bavlny jsou vyšší, ale v prvních třech letech se půda teprve čistí od chemikálií, vypěstovaná vlákna v sobě stále nesou vysoké hodnoty chemického znečištění a farmáři ji nemohou prodat za vyšší ‘organickou’ cenu. 

I přes to statistiky ukazují, že po organické bavlně sahá čím dál tím víc farmářů, lidí i značek! Nárůst objemu organické bavlny byl při poslední sklizni o 30 % oproti roku 2017, kdy objem organické bavlny vyrostl pouze o 10 %. Horkou novinkou na poli bavlny je pak ještě bavlna regenerativní. Jde o způsob pěstování, který je nejen šetrný k životnímu prostředí, ale ještě navíc má za úkol zlepšovat kvalitu půdy a vracet do ní důležité živiny. Pionýrem v tomto oboru je značka Patagonia, která regenerativní zemědělství aktuálně testuje na 550 malých farmách. I tak je organická a regenerativní bavlna stále méně než jedno procento celosvětové bavlněné produkce a my jsme šťastní, že máme v Čechách a u Freshlabels tak velký výběr!