Druhý nejšpinavější průmysl na světě

Co máte ve skříni? Mrkněte se na to, co máte ve skříni, schválně, zda dáváte za pravdu světovým statistikám.

Kdybychom to sečetli, 63% vláken v oblečení je z ropy. To mimochodem znamená, že 14% světové výroby ropy každý rok skončí jako textilní vlákna.

Nejrozšířenější ze syntetických materiálů je polyester. Polyester všichni milujeme pro snadnou údržbu. Hodíte to do pračky, ono se to nežmolkuje, nemusí se to většinou ani žehlit. Na druhou stranu igelitka a vaše šaty či halenka jsou z toho samého materiálu, takže se v polyesteru potíme. Polyester si na sebe dva dny za sebou vezmete jedině s plynovou maskou. Je super funkční, ale musí se hodně prát. Na druhou stranu polyester a další syntetická vlákna něco vydrží. Konkrétně dvě stě let života. Takže vyrobit z nich funkční bundy, zimní kabáty nebo batohy, které nevyžadují časté praní, je k přírodě šetrné.

Aby byl polyester super udržitelný a šetrný, nesmí se dostat do přírody. Musí se recyklovat. A produkty, které jsou ze 100% polyesteru nebo nylonu se recyklovat dají! Takže v případě, že by váš batoh nebo bunda vydržela míň než 200 let, odneste jí do kontejneru na textil.

I když je super využívat levná a funkční syntetická vlákna, je třeba zmínit tu ještě jeden úplně neviditelný problém. S každým praním se z vašeho sportovního a jiného syntetického oblečení uvolňují mikrovlákna. Malá, okem neviditelná vlákénka, jejichž počet s věkem vašeho oblečení stoupá. Tyto nevidielné plasty neumí zachytit žádný filtr. Kumulují se v oceánech, kde se dostávají do ryb a z jejich těl zase do našich. A tím, že jsou ve vodě, je pijeme každý den. Jaký to má vliv na lidský organismus nikdo netuší. Jedno je ale jasné. Vyndat z oceánu plastové igelitky je náročné, ale přefiltrovat všechnu vodu světa kvůli mikroplastům je nemožné. Proto je určitě lepší uchýlit se k přírodním vláknům, dokud nadnárodní organizace a výrobci praček nenajdou nějaké řešení.

Professor Rebbeca Earley

K dalším syntetickým materiálům patří třeba elastan nebo akryl. Dávají oblečení skvělé vlastnosti a akryl většinou nahrazuje drahou vlnu. V akrylu samotném se nezahřejete. Buď v něm zmrznete, nebo se v něm zpotíte jak vrata od chlíva. Většinou ho najdete v příměsi s vlnou. Usnadňuje její údržbu, protože brání srážení vlny v pračce a podle konstrukce přízí může zajistit i větší trvanlivost vašeho svetru, ačkoliv míchat vlákna dohromady je velký problém v okamžiku, kdy bychom chtěli svetr recyklovat.

V této kategorii jistě znáte bavlnu. Bavlna měla tak zásadní roli v historii lidstva, že pro vás o ní chystáme samostatný článek. Z přírodnínch vláken se jedná bezkompromisně o nejoblíbenější vlákno a polyester jí předběhl co se do objemu týče až nedávno. Vlákna bavlny jako zázrakem rostou na bavlníku. Nemusíte je mechanicky ani chemicky dolovat, jako třeba z bambusu nebo z kopřiv. Stačí jen odstranit semínka a suché listy. Bavlna se rozloží na kompostu, je to přeci přírodní vlákno.

Jenže… Bavlna je dnes pěstována způsobem, které jí zajišťuje velmi špatnou pověst. Na bavlníková pole, která zabírají dvě a půl procent světové orné půdy padne 16 procent světové spotřeby pesticidů. Pesticidy jsou jedy, které chrání bavlník před náletem hmyzu, ale u lidí způsobuje hormonální změny, narušují vývoj plodu v těle matky, způsobují nádory a rakovinu. Je to přeci jen jed. A pesticidy zůstávají na vláknech a tedy jsou v našem oblečení. Naše kůže je s nimi v kontaktu, ačkoliv hlavní riziko postupné otravy zůstává u farmářů, kteří bavlnu pěstují. Bavlna se také často pěstuje z geneticky modifikovaných semen, která dlouhodobě narušují celé ekosystémy. Díky bohu existuje organická bavlna, která je k přírodě i lidem šetrná zvlášť pokud se pěstuje v oblastech, kde je dostatek srážek. Oblečení z organické bavlny najdete na Freshlabels spoustu. Není snadnější způsob, jak podpořit zodpovědné značky, než koupit organickou bavlnu místo konvenční.

Přírodní materiály mohou být buď získávány z rostlin, jako výše zmíněná bavlna, len, viskóza, konopí nebo tencel, nebo ze zvířat. Pokud jste vegetariáni nebo vegani, tento odstavec můžete přeskočit. Ačkoliv se jedná o živočišné produkty, mají tak excelentní vlastnosti, že je těžké jim odolat. Termoregulují. To je základ. V zimě hřejí, v létě dýchají. Pokud nejsou ošetřeny nějakou strašidelnou chemií (a to tedy většinou jsou), jsou k přírodě šetrné a poslušně se rozloží. I když třeba vlně to může trvat mnoho let. Dneska jsou problémem, jako u všech ostatních produktů, chemické koktejly, kterými se materiály barví a upravují. Kromě toho se se zvyšující poptávkou po vlně a kůži vypalují pralesy jak v Brazílii, tak v Jihovýchodní Asii, aby bylo kde všechen ten dobytek pást. V Mongolsku nechali rozrůst stáda kašmírských koz během pěti let o víc než třicet procent. Velká stáda spásají trávu mnohem rychleji, ta nestíhá růst a tak odumírá. To způsobuje erozi půdy a rozšiřování nehostinné pouště. Šíření pouští ve jménu kašmírových svetrů.

Pokud chcete zažít opravdový luxus, kupte si vlněný svetr. Čím větší poměr vlny, tím větší komfort. Vlnu navíc nemusíte moc prát. Pokud na sebe nevylijete kafe, můžete svetr večer pověsit do koupelny a dát si horkou sprchu. Parní lázeň mu bohatě vystačí. A pokud ho budete prát, tak hlavně šetrně! Pračky mají na praní vlny speciální programy. V drogerii najdete speciální prací prostředky. Hýčkejte svůj svetr tak, jako on hýčká vás, a zůstane vám věrný navždy.

Ellen McArthur Foundation

Módní průmysl, který je druhý nejšpinavější na světě, nemá aktuálně příliš pozitivní bilanci. Ale nezoufejme. Celý textilní průmysl řeší, jak z aktuální situace ven. Existuje iniciativa za lepší bavlnu, tedy s mnohem menší spotřebou pesticidů, Better Cotton Initiative. Poptávka po organické bavlně stoupá! Pro snížení poptávky po kravské kůži se vyrábí tašky z kůže ryb! Ta by se jinak vyhodila. Recyklování a nové technologie jsou hlavním tématem všemožných veletrhů, protože se aktuálně recykluje pouze jedno jediné procento všeho textilu na světě! Nejen že nemáme vyvinuté kapacity tímto směrem, ale namixovaná vlákna se recyklují těžko. Pokud chcete dát šanci svému oblečení na recyklaci, sáhněte příště po stoprocentní bavlně, stoprocentní vlně nebo stoprocentním polyesteru.
A existuje mnoho značek, které z těchto materiálů oblečení vyrábí.

Zuzana Gombošová, rodačka z východního Slovenska, se po studiích Textile Futures na prestižní Central St. Martins univerzitě v Londýně odstěhovala do Indie a začala vyrábět materiál Malai. Jedná se o bakteriální celulózu. Ještě jste o tom neslyšeli? Bakteriím se dá najíst – mají rády třeba kokosovou vodu, která je v oblasti jižní Indie odpadovým materiálem. Vznikne zvláštní želatinová hmota, která po vysušení může nahradit kůži nebo plast. Je stoprocentně rozložitelná a veganská. Je pro přírodu a lidi tak bezpečná, že by se dala jíst! Ale na to je to moc velká nádhera.

Materiálů se v módním průmyslu používá bambilión hlavně proto, že se vlákna mísí mezi sebou pro snížení ceny nebo dodání kýžených vlastností. Pro kompletnější přehled navštivte náš Material Guide. Tam se můžete dozvědět víc.

Pokud chcete přistupovat k výběru svého oblečení zodpovědně, zkuste mezi přírodními vlákny koukat po organické bavlně, lnu nebo tencelu. Pokud s tím nemáte etické problémy, kupte si svetr z vlny. Ideálně ze stoprocentní vlny, to se dobře recykluje. Dobře se o něj starejte a noste ho až do konce života.

Co se týče syntetických materiálů, vyhledávejte cedulky ‘recycled’. A pokud byste echt chtěli řešit tak mikrovlákna, můžete si koupit Guppyfriend tašku na praní a svou fleezku a legíny do fitka prát bez ohrožení podmořského života.