Péct, milovat, běžkovat a pořád tvořit

Pro Valentýn je její song Kráva tím, čím jsou pro Vánoce Pelíšky. Pro své kamarády je někým, kdo je dokáže vyburcovat k projektům, ze kterých se stávají legendy. A pro svět sociálních sítích je ta, která v něm poprvé v přímém přenosu natočila klip. Pro herečku a zpěvačku neplatí žádné kdyby a aby tó, ale co si vymyslí, to dotáhne do konce. Už jsme to u ní viděli mnohokrát – skoro se naučila létat, surfovat a mluvit plynně pozpátku – už jste viděli klip Po válce? A teď si dokonce otevřela nový obchod. Nás ve Freshlables nakazila svým optimismem a nadšením pro všechny nápady, které se jí za pochodu rodí v hlavě.

Co ti udělalo v poslední době největší radost?
Když Ronja poprvé vyjela na vleku až úplně nahoru a sama sjela celou sjezdovku. Když jsme jen po měsíci příprav otevřeli obchod Poď si na Korunní 41. Když jsme odehráli první koncert po půl roce. Když jsem vytáhla z trouby koláč. A taky pizzu, chleba a housky. 

Chystáš se na nějakou pracovní výzvu?
Začínám pracovat na desce. A dost mě to baví. Taky jsme vymysleli spolu s centrem Paraple akci Čtvrtky pro Paraple. Před Poď si na Korunní 41 celé léto každý čtvrtek od 18h bude někdo hrát nebo tančit nebo tam bude nějaký workshop. Lidi mohou Centrum Paraple podpořit tím, že pošlou místo lístku DMSku.

Na koho máš největší crush?
Asi na Billie Eilish. Baví mě objevovat její songy, které nejsou tolik pushované. Objevila jsem jedno video, kde sedí s bráchou jako malí u klavíru. Jen tak hrají a zpívají. Jsou úplně báječní, jde z nich obrovská autenticita. 

Nejlepší způsob relaxace?
Hory. V létě, v zimě. Je to jedno. Před pár dny jsme došli s holčičkama až na Dvoračky. To je zas úplně novej level. Mám z toho radost, že ušly takovej kus. Byli jsme letos na horách od prosince do května. To je nejlepší dobíjení. Jezdíme na běžkách, letos nebylo moc sněhu ale párkrát jsem si vyšlápla sama kopec a dala si takový minifreeride a u toho jsem úplně řvala štěstím.

Držíš se nějakého sportu?
Snowboardingu. Surfu. Na skate jsem moc srab, ale na ježdění po Praze mám onewheel, na kterém se jezdí skvěle. Dokonce jsem k tomu dostala k Vánocům blatníky, abych za deště neměla v botách potopu.

A kde jsi se naučila surfovat?
Ježiš, já to vlastně moc neumím. Poprvé jsem to zkusila v Portugalsku. Tehdy mě to hrozně vymlelo a měla jsem z toho trochu blok. Ale nevzdala jsem to a ještě jsem to párkrát zkusila na Hawaii, to byla vtipná historka. A od té doby to pořád zkouším, naposledy na Bali.

Jaká je ta vtipná historka z Havaje?
Byla jsem tam na studijním pobytu. Ubytovali mě ve čtyřicátém (!) patře s nádherným balkonem a s takovým úplně malým zábradlím. Mysleli si, jakou mi tím výhledem udělají radost. Jenže já se úplně rozklepala a zaryla do postele, protože mám z výšek hrozné závratě. No, volala jsem dolů na recepci a prosila je, ať si to se mnou někdo rychle vymění. Naštěstí se našel nějaký kluk z osmého patra, pro kterého byl ten pokoj snem. 

Co pro tebe znamená udržitelnost?
Hodně, protože si myslím, že je to jediná možná budoucnost. 

Jaký máš vztah k ekologii?
Silný. Podporuju zálohovatelné plasty. Samozřejmě by bylo nejlepší, kdyby se plast nepoužíval vůbec, ale když už… Je šílené kolik se spotřebuje plastu jen při jednom nákupu. Všichni hodně recyklujeme a máme z toho dobrý pocit, jenže pak zjistíš, jak málo věcí se z toho dá reálně recyklovat. 

Kam vyrážíte s kamarády na výlet?
Mám ráda, když dorazí kamarádi za mnou na chalupu a jsou tam dlouho. Za pár dní tak preskocime všechny měsíce, co jsme se neviděli.

A máš nějaké nejoblíbenější místo, na kterém jsi déle pobývala?
K těm místům, kde jsem strávila nějaký čas, mám takové zvláštní pouto. Když jsem po dlouhé době byla v Londýně, byla jsem překvapená, jak moc mě to místo k sobě opět přitáhlo. Najednou mi to přišlo, že jsem zase zpátky doma. Všechno bylo takový malinkatý. I to metro. V sedmnácti jsem tam chodila do školy, pracovala za barem a uklízela. To bylo skvělý.

Co tě na tom nejvíc fascinovalo?
Bavilo mě, že jsem se koukla do strašně moc domácností. Vtipný na britských domácnostech bylo to, jak bylo všude už naklizeno, než jsem přišla. Měla jsem vždy radost, když si mě majitelky vyžádaly znovu. To pro mě byla vždycky výhra, protože jsem si s nimi mohla povídat.

Co vždycky musíš mít v batohu, když jedeš na turné?
Termosku. Všichni v kapele máme svojí termosku. Štve mě, jak se plýtvá s malými lahvemi. Já třeba na koncertě vypiju až tři půllitrovky vody.
Tenisky. Musím mít svoje kotníkový tenisky, které skvěle drží. Podívejte se na jakoukoliv fotku z koncertů, určitě je budu mít na sobě. Moje stylistka je z toho občas hotová, protože jsou svítivě žlutý a nedají se dobře kombinovat. (směje se)
Sportovní podprsenku.
Když tohle nemám, tak si ten koncert neužiju. 

Máš nějaký klíč k tomu, jak nakopnout svou kreativitu?
Pozoruju svět kolem sebe. Jo a neberu drogy.

Co tě dokáže dojmout?
Moje holčičky. Úplně každý den. Ony hází takové perly.
A taky když na koncert přijdou skvělí lidi. Ale to se dojímám vnitřně, abych se úplně nerozložila. Mám vždycky takovou radost, že došli a někdy že jich je tolik. No a ještě ta Ronja na vleku, to bylo fakt hrozně velký. 

Jaký je tvůj životní objev?
Klid. Všechno nakonec nějak bude. Křeč ještě nikomu nikdy nepomohla.

Nejoblíbenější kavárny?
Chodím do Lokálu, docela často, dokonce mi i chtěli dát štamgastskou kartičku. Jo ale to není kavárna vlastně. Tak Le Caveau, Cafefin a trhy na Jiřáku. 

Bojíš se zubaře?
Ne, zubařka je moje kámoška, která mi vždycky dovolí mít na sobě sluchátka. Já si u toho pouštím desky, na které jsem neměla čas, a když mi potřebuje něco říct, tak mě jenom pošimrá. 

Jak bys popsala svůj domov?
Sníh. Řád a ticho.

Jak vypadá prostor, kde pracuješ?
Smích.
Nemám fyzicky určený prostor, vždycky mě něco napadne při nějaké aktivitě. Takže můj prostor pro práci je vlastně všude. 

Jaký je tvůj aktuální stav mysli?
Nekonečno možností.

Photography – Kateřina Zahradníčková (@katerinazahradnickova)
Assistent – Anna Zelená (@aniegreen)
Styling – Miroslav Romaniv (@miraromaniv)
Make up – Nikol Pankova (@nikypunk)