Hudba a vesmír nemají hranice

Lamač kostí a dívčích srdcí? Ani jedno. Povoláním fyzioterapeut a na cestě má druhé dítě s láskou ze střední. Co už ale bude brzy lámat jsou, hudební příčky. Štěpán Hebík, jako 7krát3, poprvé otřásl svět výmluvným songem “Promiň”, který má už přes čtvrt milionu zhlédnutí na Youtube, klip k songu byl nominovaný na cenu Anděl a reakce na track jsou skvělou kombinací adorace a šoku.

Štěpán zvládá přebíhat mezi pacienty nejen na rozhovory, ale i do studia, které má hned za zdí ordinace. Vše nasvědčuje tomu, že pro něj nic nemůže být problém. Od mala chtěl být fyzioterapeutem a vždy jej fascinovaly mezigalaktické prostory. A tak vzal veškerou hmotu, energii a časoprostor a přetavil je do promyšlené hudby, která umí házet do pastelových barev nostalgie, zenu i bizáru. Tam ven vysílá debutové album “I” jako nováček labelu BiggBoss. Můžete si ho přijít vyzkoušet hned 20. února na Release Party k nám do Freshlabels.

Jaký je tvůj aktuální stav mysli? Můj momentální stav je, že jsem trochu roztěkaný. Přijde mi, že od té doby, co jsem vydal cédo, tak každý něco potřebuje a nevím kam dřív skočit. Do toho práce, rodina, takže fakt nevím kam dřív skočit. 

Co děláš pro to, aby ses vyzenoval? Snažím se víc spát. Cítím, že mám velký nedostatek z minulosti, tak se to snažím dospat. Bude se mi to hodit, až budu zase skládat nový songy.

Jaký je tvůj vztah k vesmíru? Čím dál pozitivnější. Teď jsem si začal pročítat knížku “Vesmír v kostce” od Stephna Hawkinga a jsem stále víc zvědavý. Zajímá mě co je naší minulostí, co se týče těch miliard let zpátky. K vesmíru mě to hodně láká, třeba i můj cover má k vesmíru docela blízko.

Čím jsi chtěl být jako malý? Vzhledem k tomu všemu vesmíru v tvé tvorbě bych si to tipovala na astronauta. Je to tak? Od malička jsem chtěl být fyzioterapeutem. Ale i to je do určitý míry příbuzný obor, protože je tam to propojení biologie a anatomie. Každý střípek věci se promítá do celku a naopak ten celek se promítá do těch střípků. Vesmír mě začal doprovázet, když jsem začal dělat song Hledám někoho, pro který dělal vizuál můj brácha. Od té doby se se mnou ten motiv táhne ať chci, nebo nechci.

Tvůj brácha je grafik? Jak úzce spolu pracujete? S bráchou jsme měli kapelu Pub Animals a doteď pracujeme v rámci vizuálů. Dostávám od něj pravidelně feedback k nějakým věcem a jsem za to rád, protože má takový zdravý kritický pohled.

To jste docela hudební rodina. To jo. Rodiče jsou oba vystudovaní muzikanti, takže jsem k muzice vedený od malička. I se synkem teďka spolu jedem hudbu a paříme, snažím se ho trochu rozvrtět. Je mu zatím rok a půl, takže nic násilím. 

Vytvořil jsi si pro tvůj styl nějaký specifický žánr? Asi ne. Prostě hudba. Řadíme to nějak mezi R’n’B. Ale čím dál víc se odkláním od zařazování do žánrů. I tím, že si ty věci sám skládám, tak všechno vzniká tak nějak spontánně. Nezačínám věci tak, že si řeknu teď udělám rockovou písničku, tak do toho dám kytaru, ale vzniká to hodně samovolně.

Jak jste se dali dohromady s BiggBossem?
Měl jsem připravené tři songy, skoro hotové tři klipy. Pak se to dostalo k Vladimírovi 518. Ten mě oslovil, hned jsme si rozuměli a upekli jsme to. Easy.

Kdyby sis mohl vybrat s kýmkoliv tvořit? Asi by to teď byli spíš instrumentalisté a muzikanti, aby to bylo víc o nástrojích a hudbě, než o dalším featuringu. Chci se vrátit k vlastní muzice a mít míň collabů, trochu jsem se tím zahltil a zjistil jsem, že nemám čas na vlastní tvorbu.

Na co bys chtěl mít víc času? Na rodinu a tvoření dalších písniček.

Nějaký kus oblečení, na kterém si ujíždíš? Mám rád svoje zlato – můj přívěsek lva. Čas od času si koupím nějakou dražší věc. Tu pak hrozně rád nosím.

Malá, nebo velká násobilka? Malá.

A proč 7krát3? Protože malá násobilka (směje se). 7krát3 si našlo spíš mě, je to takový kód. Pro mě je to symbol, který se mi zjevoval. Vždycky to byla kombinace těchto čísel, která mě v životě provázela. Těžko se to převádí do nějakých slov nebo myšlenek.

Máš nějaký hlubší vztah k číslům? To ne, ale dávám váhu různým symbolům. Třeba se mi líbí, jak některé věci pojímá východní filozofie. Ta dává určitou váhu a energii barvám a každá barva patří jinému orgánu a prvku. Například čím déle pracuji s pacientem, tím víc se snažím zkoumat, jaké barvy nosí na sobě a jaké má problémy. Občas to není náhoda a přikládám tomu nějakou váhu.

Co říkáš na to, když od tebe chce někdo masáž? No nesnáším to (směje se). Protože rozdíl mezi masáží a fyzioterapií je zásadní. I v rámci erudovanosti, když chce člověk dělat fyzioterapeuta, tak na to musí dlouho studovat. Ale myslím, že jsem trpělivý a snažím se vždy vysvětlovat jaký je v tom rozdíl a proč je třeba občas masáž nevhodná. 

3 nejlepší místa, jaká jsi kdy navštívil a proč? Určitě náměstí Saint-Sulpice v Paříži, podle toho se jmenuje i moje studio Sulpicius Records, to je místo kam se rád vracím a kde cítím nějaký dobrý vibes.
Mám rád severský země, třeba Norsko, zvlášť když tam nikdo není, doporučuji v dubnu.
A čím dál víc mě začíná bavit Šumava, že je to kousek ode mě a uvědomuji si, kolik mám kolem sebe přírodní krásy.

Jaký máš vztah k ekologii? Vnímám to tak, že by každý měl začít sám od sebe. Nemám rád takové ty pokrytecké řeči, kdy kážu vodu, ale piji víno. 

Co pro tebe znamená udržitelnost? Nevadí mi, když se čerpá ze živočišných zdrojů, ale musí se s tím šetřit. Nesmí to být obžerství. Prostě jez, když máš hlad, né když se nudíš.

Posloucháš nějaký podcast? Který? Leonardo Plus a další podcasty od Českého rozhlasu.  A IDEAS, to dělá skvělý kluk, kterého mám rád i jako člověka. Rád taky jen tak brouzdám a když mě nějaká osoba zaujme, tak si to pustím. 

Na jaký film se v blízké době nejvíce těšíš do kina? Nejvíce se těším na Tent od Christophera Nolana. Nolana miluju. Nejradši od něj mám Dokonalý trik, Počátek a i Interstellar je skvělej. A Batmana. Ty poslední batmanovky mě hrozně baví, to je snad moje nejoblíbenější.

Těšíš se i na nějakou divadelní produkci? Nechám se rád nalákat. Nejsem ten typ člověka, co by si někde něco vyhledával. Hodně mě baví netradiční inscenace, až experimentální. Nedávno jsem byl tady v Budějkách na CAMPQ a to bylo fakt skvělý. Experimenty mám rád, v tom vidím velkou budoucnost divadla. Jsem fakt nadšený, jak jde Jihočeský divadlo hrozně dopředu, začínají se tady dít fakt zajímavé věci, takže respekt.

Budějky, nebo Budějce? Obojí.

Jak bys jednou větou popsal svůj domov? Místo kam se rád vracím a kde moje duše nachází mír.

A jak prostor, kde pracuješ? Moji ordinaci a studio odděluje jen jedna stěna. To je to místo, kde dokážu vyléčit člověka a zároveň složit písničku.

Co ti udělalo v poslední době největší radost? Tím, že mám mladou rodinu, na cestě máme i druhé dítě, tak největší radosti mi dělají ty největší maličkosti. Jakákoliv nová věc nebo dovednost u mého syna. Člověk je třeba nespokojený, něco se mu nedaří, ale pak si vlastně uvědomí, že má TOHLE. To dokáže hodně uzemnit. 

Jaký je tvůj životní objev? Můj syn. Nevím, jestli jsem ho objevil já, ale určitě jsem se na tom nějak podílel (směje se).

Nejlepší způsob relaxace? Ganja, určitě. Dobrá kniha. Když člověk nemusí na nic myslet, ale nechá se unášet takovým proudem bytí. Často se mi to stává v ordinaci, kdy vím co mám dělat a jednám z nějakých vědomostí a expírie. Tím se nechávám unášet. A i když jsem z toho pak unavený, tak to pro mě znamená takový mindset, který mě svým způsobem uklidňuje.

Co ty a sport? Dlouho jsem dělal fotbalového gólmana. Pak jsem hodně dlouho běhal, dokonce jsem se dostal na druhé místo v českém poháru. A mám rád jógu. Baví mě ta komplexnost, není to jenom tělo, ale působí to víceúrovňově. Základem je obecná rada: hýbat se minimálně 30 minut, dvakrát týdně.

Co považuješ za nejlepší elektronickou vychytávku současnosti? Čím dál víc mě baví dobrý světlo, když se člověk obklopuje kvalitním světlem, který se dá dobře nastavit. Teď jsme si pořídili inteligentní světlo, kde si můžete nastavovat teplotu světla a všechno. Myslím, že to taky dokáže nastavit stav mysli, úroveň únavy a tak.

Jaký je Tvůj nejdivnější zvyk? Být sám. To je asi věc, kterou jednou za čas potřebuji podstoupit. 

Jak loupeš banán? Normálně ze shora, od čerta. 

Nejlepší lék na kocovinu? Záleží, jak je moc silná. Někdy to může být práce a někdy prostě jenom ležení v klubíčku celý den. 

Photography – Kateřina Zahradníčková (@katerinazahradnickova)
Assistent – Viktor Schwing (@schwing_jr)
Styling – Linda Straková (@linas), Bianka Šipecová (@brapeeyouu)
Make up – Justina Urbanová (@justinaurbanova)